Programovací jazyky

Programovací jazyk je způsob, jak člověk zapisuje instrukce pro počítač. Počítač sám nerozumí češtině ani angličtině. Rozumí až výsledným strojovým instrukcím, ale ty by se člověku psaly velmi nepohodlně. Programovací jazyk je proto dohoda mezi člověkem a nástroji, které z textu vyrobí něco spustitelného.

Jazyky se od sebe liší tím, jak vypadají, jak přísná mají pravidla a k čemu se typicky používají. Některé jsou blízko hardwaru, jiné jsou pohodlnější pro rychlé psaní aplikací.

Proč jich existuje tolik

Neexistuje jeden nejlepší jazyk na všechno. Jiný jazyk se hodí na malý mikrokontrolér, jiný na webovou stránku a jiný na skript, který přejmenuje hromadu souborů.

Například:

• C se často používá v embedded světě, protože je blízko hardwaru a umí být velmi úsporné.
• Python se hodí na rychlé skripty, automatizaci a výuku.
• JavaScript je doma hlavně ve webovém prohlížeči.
• Bash pomáhá skládat příkazy v terminálu.
• Rust, C++, Java, Go nebo C# řeší větší programy, ale každý trochu jiným stylem.

Jazyk není platforma

Jazyk říká, jak program zapíšeme. Platforma říká, kde a nad čím program poběží.

Stejný jazyk může běžet na více platformách. Například C můžete použít pro ATtiny, pro Linuxový program nebo pro knihovnu běžící na počítači. Kód ale nebude vždycky stejný, protože každá platforma nabízí jiné knihovny, jiný hardware a jiný způsob spouštění.

Co se učit první

Nejdřív je důležité pochopit společné základy: proměnné, datové typy, podmínky, cykly, funkce a práci s chybami. Tyto myšlenky se v různých jazycích zapisují jinak, ale význam mají velmi podobný.

Když víte, co je proměnná nebo podmínka, není tak těžké naučit se, jak se zrovna zapisuje v dalším jazyce. Je to podobné jako přechod z jedné kalkulačky na druhou: tlačítka jsou jinde, ale sčítání pořád znamená sčítání.